Zamyšlení nad cholesterolem

Zvýšený cholesterol ... věčné téma, věčný problém téměř každého z nás. Zkusíme se trochu do této problematiky ponořit. Pravda, článek není zrovna krátký, ale najdete zde spoustu postřehů a nějaké tipy pro běžný život. Po přečtení článku snad budete mít více jasno :-) .

1. Co je dobré vědět o cholesterolu?

2. Co tvrdí studie?

3. Co se vlastně v těle děje?

4. Co pro sebe můžeme udělat?

5. Čeho se podle lékařů vyvarovat a je to opravdu tak?

6. Čeho se opravdu raději vyvarovat?

7. Bez čeho se neobejdeme?

8. Co dodává lékař?

9. Co je zcela určitě v naší moci?

10. Co říci na závěr?

Co je dobré vědět o cholesterolu?

Cholesterol je látka tukové povahy, vzniká a zpracovává se v játrech a je součástí každé naší buňky. Je důležitou stavební jednotkou nervů, mozkových buněk a některých hormonů, např. pohlavních hormonů estrogenu a testosteronu, vytváří se z něj vitamin D, kyseliny žluči, je to silný antioxidant, který nás chrání před rakovinou, je to látka, kterou tělo používá k opravám, když jsou naše cévy slabé a dojde ke vzniku prasklin... Cholesterol je pro organismus nepostradatelný a vytváří si jej sám.

Co tvrdí studie?

Na zvýšené hladině cholesterolu se podílí především nedostatek pohybu,s ním v patách stres a v nemalé míře strava. Strava s nedostatečným množstvím vlákniny a s přebytkem tuků. Již víme, žeorganismus vyrábí cholesterol podle svých potřeb, protože je důležitý pro výstavbu všech našich buněk a protože zachraňuje naše poškozené cévy tím, že vyrobí větší množství cholesterolu pro tzv. "záplatu". Nabízí se tak otázka, proč je potřeba záplatovat naše cévy. Odpověď je poměrně jednoduchá: Dlouhodobým nedostatkem vitaminů, minerálů a dalších životně důležitých látek a přebytkem látek škodlivých - čili vlastně dlouhodobým špatným stravováním a špatným životním stylem - jsou naše cévy poškozovány. I kdybychom vynechali všechny potraviny, které cholesterol obsahují, tělo si jej vytvoří samo, např. na záplatu. Dalším důvodem pro vyplavování většího množství cholesterolu je neustálá pohotovost organismu, neboť mozek mu díky stresujícímu životního stylu stále vydává pokyny k sebeobraně. Stále je ve střehu, stále čeká na útok a stále vytváří a vyplavuje cholesterol...

Za bezpečnou hladinu cholesterolu se považuje množství do maximálně 5 mmol/litr. Ani snížená hladina pod 4 mmol/l není správná, dovede způsobit problémy především u žen (porucha menstruačního cyklu, neschopnost otěhotnění nebo neschopnost těhotenství udržet...) a u starých lidí. Zvýšená hladina cholesterolu s sebou většinou nese zvýšenou hladinu i ostatních tuků v krvi, hlavně triglyceridů, a to nad 2 mmol/l. Většina z nás ví, že rozlišujeme dva druhy cholesterolu, respektive lipoproteinů, které cholesterol roznáší po těle. Některé lipoproteiny transportují tuky z cév do jater, ty označujeme jako HDL cholesterol, tzv. "hodný", kterého bychom měli mít nad 1 mmol/l. Naopak z jater do cév nesou lipoproteiny LDL cholesterol, tzv. "zlý", kterého bychom měli mít v krvi do 3 mmol/l. To je právě ten, který se dobře a snadno usazuje v cévách. Zatímco vysoký obsah LDL v krvi urychluje tvoření tukových plátů, HDL toto hromadění zpomaluje a napomáhá odstraňování již usazeného cholesterolu z těchto plátů a vrací ho zpět játrům.

Co se vlastně v těle děje?

Zvyšuje se tvorba bílkovin nerozpustných ve vodě, shlukují se krevní destičky, cholesterol v těle oxiduje a díky tomu se hromadí na stěnách cév. Způsobuje tak jejich kornatění, což znamená ztrátu pružnosti, zúžení prostoru pro pohyb krve a zhoršení přísunu krve, čili živin a kyslíku, do tkání. Toto celé je děj, který probíhá desítky let u každého z nás, postupem věku se zkrátka cévy vždycky v nějaké míře zanesou. Ovšem u kuřáků, u lidí, kteří nadměrně solí a u lidí, kteří mají zvýšenou koncentraci cholesterolu v krvi, probíhá tato skutečnost mnohem, mnohem rychleji. Nebezpečí tkví v tom, že nánosy na cévách se mohou od stěny cévy odloučit a takto vzniklý tromb putuje v krevním řečišti. Dojít může k částečnému, v horším případě k úplnému ucpání cévního systému. Záleží už jen na tom, ve kterém místě se tromb zachytí, záleží na jeho velikosti, délce, záleží, zda-li se kousek trombu utrhne a zda-li se tzv. vmetek (embol) dostane do plic. Co to všechno znamená? ... že si více či méně vědomě zaděláváme na aterosklerózu, trombózu, embolii, infarkt, anginu pectoris, ischemickou chorobu srdeční, mrtvici ... (viz slovník pod článkem). Infarkt ve 20 či 30 letech není nic podivného... Vysoký cholesterol může vyvolat i zánět slinivky břišní.

Ať už je příčina zvýšeného cholesterolu jakákoliv, ať se jedná o staré studie nebo o nové pohledy, je více než jasné, že bychom zvýšenou hladinu cholesterolu neměli podceňovat.

Co pro sebe můžeme udělat?

Měli bychom do jídelníčku rozhodně zařadit tučné ryby, celozrnné výrobky, ovoce a zeleninu (v množství zhruba 0,5 - 0,6 kg denně), luštěniny ... Co k tomu můžeme ještě přidat?

Makrela, sleď, losos, sardinky, pstruh a tuňák obsahují omega-3 mastné kyseliny, které zabraňují zužování tepenných stěn a zajišťují pružnost tepen. Tip na pomazánku: oříšek margarínu utřeme s tvarohem, smícháme s drobně nakrájenou nebo nastrouhanou cibulí, přidáme nějakou rybku, třeba uzenou makrelu nebo sardinky nebo tuňáka, osolíme, zakápneme citronovou šťávou, ochutíme sušenými bylinkami nebo čerstvou pažitkou. Tip na rychlou teplou večeři: čerstvou rybu naskládáme na olivovým olejem vymazaný pekáč, okořeníme dle chuti, zalijeme bílým jogurtem se lžičkou hladké mouky a ochuceným solí, případně česnekem, můžeme obložit i rajčaty a dáme zapéct; podáváme s celozrnným pečivem. Tip na rychlou rybí polévku: jednu filetu ryby nebo kostku file dáme vařit do studené vody, přidáme nakrájenou mrkev a pórek, z koření černý pepř, bobkový list a nové koření, osolíme, případně přidáme kostku polévkové koření.

Ovesné vločky, budeme-li konzumovat pravidelně, dokáží podle výzkumů snížit hladinu cholesterolu až o 13 %, a to především díky vysokému obsahu vlákniny. Tip na svačinu: přimícháme vrchovatou lžičku nebo dvě ovesných vloček do bílého jogurtu a přidáme jakékoliv ovoce, výborný je například banán nebo hroznové víno.

Celozrnné pečivo, neloupaná rýže, celozrnné těstoviny ... mají stejné opodstatnění v jídelníčku jako ovesné vločky.

Mrkev je vynikajícím prostředkem na snížení velkého množství cholesterolu a zabraňuje jeho ukládání na stěnách cév. Výzkumy říkají, že budete-li snídat každé ráno 200 g syrové mrkve, cholesterol klesne v průměru o 11 %. Tip na svěží salát: 5-6 ks mrkve a 2 ks jablek, nejlépe se slupkou, nastrouháme a doplníme šťávou vymačkanou z 1-2 ks pomerančů (mrkev a jablka klidně sekám až melu v robotu :-) ).

Česnek čistí tepny a konzumace 2 až 3 stroužků česneku denně udržuje po delší dobu nízkou hladinu cholesterolu. Tip z lékárny: můžeme jej nahradit tabletami z lékárny, tím odpadají jeho "vedlejší účinky" jako je nadýmání a zápach z úst.

Cibule a pórek, nejlépe syrové a denně, optimalizují poměr špatného a dobrého cholesterolu. Tip 2 v 1: šťáva z pocukrované, na kolečka nakrájené cibule "zabije" kromě cholesterolu i kašel. Tip na chléb: margarínem nebo máslem nebo tvarohem namazaný celorznný chléb posypte nakrájeným pórkem; je to svěží snídaně či svačina.

Jablka se slupkou s denní konzumací 2-3 kusů sníží hladinu cholesterolu až o 10 %, a to díky vláknině a pektinu. Myslím, že postačí 1 - 2 kusy. Podobné opodstatnění jako jablka mají grapefruity a citrusy vůbec a hroznové víno. Tip na ovocný salát: jablka, pomeranče, hroznové víno, broskve nebo jiné sezonní ovoce dáme nakrájené na talíř a zalijeme zálivkou z bílého jogurtu, ochuceného citronovou šťávou, medem a mletými oříšky; zálivku můžeme nechat vedle v misce a jednotlivé kousky ovoce v ní namáčet.

Fazole při trávení ve střevě uvolňují množství chemických látek, které nutí játra ke snížení produkce cholesterolu a krev k urychlení odvodu špatného cholesterolu. Při každodenní konzumaci jednoho hrnku vařených fazolí se může koncentrace cholesterolu snížit až o 20 %.

Sója v pravidelné konzumaci nahrazuje živočišné bílkoviny bílkovinou rostlinnou, obsahuje omega-6 mastné kyseliny, rostlinné steroly, lecitin, čímž významně snižuje hladinu špatného cholesterolu. K dostání je v různých podobách: sojové boby, sojové maso, sojové pomazánky, ...

Olivový olej je jedním z mnoha malých zázraků matky přírody. Podporuje tvorbu dobrého cholesterolu a potírá nebezpečné cholesterolové nánosy v cévách. Někteří odborníci předepisují dokonce olivový olej jako lék pro snížení rizika srdečních infarktů a mozkových mrtvic. Podle výzkumů stačí 1-2 polévkové lžíce olivového oleje denně. Tip na saláty: jakýkoliv zeleninový salát zakapeme olivovým olejem, získá zajímavou chuť a tělo ze zeleniny dobře vytěží vitaminy rozpustné v tucích.

Pivovarské droždí (pangamin) má vynikající koncentraci veškerých vitamínů řady B, pro zajímavost obsahuje až dvacetkrát více vitamínů B1, B2, než třeba játra. Dále obsahuje všechny esenciální aminokyseliny ve vyváženém poměru, stopové prvky, minerály, obnovuje optimální střevní mikroflóru v období rekonvalescence, třeba po antibiotikách, usnadňuje vstřebávání a využívání vitamínů a snižuje tak obsah cholesterolu v krvi a riziko srdečně-cévních onemocnění. Prodává se v podobě prášku, tablet, vloček.

Kvalitní margaríny jsou obohacené o rostlinné steroly a omega 3 a 6 mastné kyseliny (Rama, Perla, Flora) a určené hlavně na namazání na chleba. Máslo ale rozhodně nezavrhujte, má i jiné kladné stránky. U obojího však pozor na množství, stále se jedná o tuk! Levnější margaríny mohou navíc obsahovat velké množství transmastných kyselin, viz dále v článku. Tip na základ tvarohových pomazánek: oříšek tuku utřeme společně s tvarohem, pomazánka je pak vláčnější a lahodnější.

Loupaná slunečnice obsahuje omega-6 mastné kyseliny, selen , vitamin E, lecitin, postačícca 2-3 čajové lžičky v průběhu dne, mandleobsahují až 20 různých flavonoidů, vlákninu a rostlinné steroly, doporučuje se hrst mandlí denně, dýňová semínka, ořechy, z ořechů nejvíc vlašské ... obsahují omega-3 mastné kyseliny a lněné semínko má blahodárný vliv na snížení cholesterolu pro svůj vysoký obsah lecitinu. Pozor však na větší konzumaci všech těchto rostlinných - olejů plných - darů, znamenají značný kalorický příjem. Tip namísto smažených brambůrků: ideální "zobání" k vínku nebo pro návštěvu; dáme buď do misek jednotlivě nebo připravíme směs ze slunečnicového, dýňového, případně i jiných semínek.

Drůbeží maso obsahuje sice cholesterol, ale jen velmi málo nasycených tuků. Tip na jednoduchou a zdravou večeři:na drobné kostičky nakrájené, lehce okořeněné a na kvalitním oleji opečené drůbeží maso vmícháme do zeleninového základu (např. ledový salát nebo čínské zelí a cherry rajčata), osolíme, opepříme a ochutíme čerstvým nebo mraženým koprem.

Sklenka vína, zejména červeného, nebo piva může mít blahodárné účinky. Zvyšuje totiž hladinu HDL v krvi díky obsahu flavonoidů. Při zvýšené koncentraci cholesterolu v krvi je dobré vyhnout se nadměrnému pití alkoholu, zůstávejte raději jen u sklenky. Tip k vínku: na plátky celozrnného pečiva namažeme česnekovou pomazánku (tvaroh, česnek, sůl) a ozdobíme hroznovým vínem nebo vlašským ořechem.

Zelený čaj velmi ovlivňuje negativní účinky "zlého" cholesterolu tím, že redukuje triglyceridy, a hodný a zdraví prospěšný cholesterol je produkován ve větší míře. Napomáhá proudění krve, takže zmírňuje nebezpeční vzniku usazenin, mírně snižuje krevní tlak a působí tím proti vzniku arteriosklerózy. Je to významný antioxidant. Tip na ranní start: začněte den se zeleným čajem, nastartuje Vás lépe než káva; doporučuji zelený čaj doplněný citrusy nebo jasmínem.

Bylinné čaje jsou další zaručenou a hlavně přírodní možností, jak přispět k úpravě hladiny a poměru cholesterolu. Pro příklad uvádím pýr, kořen smetánky, ostropestřce. Na trhu je k dostání mnoho bylinných směsí pro tyto účely, určitě si vyberete.

Dostatečný příjem tekutin, spíše vody než sladkých nápojů, protože voda potlačuje chuť k jídlu, snižuje zásobu tuku a napomáhá všem metabolickým procesům, které v těle probíhají, včetně vylučování cholesterolu.

Vysvětlivky:

Vláknina je nestravitelná část rostlinné potravy, která pomáhá pohybu potravy trávicí soustavou, vstřebává vodu a váže na sebe některé látky z potravy, jako například cholesterol. Jednoduše řečeno má schopnost "obalit" cholesterol a odvést ho z těla ven.

Omega-3 a omega-6 mastné kyseliny zachovávají pružnost cév a zabraňují jejich zužování, tj. usazování cholesterolu, působí protitromboticky (protisrážlivě) a protizánětlivě.

Antioxidanty - vitamin C, E, betakaroten (provitamin A), flavonoidy, některé vitaminy skupiny B, selen, zinek... zabraňují zoxidování cholesterolu a podporují tak jeho vyloučení z těla ven. Vitamin C odstraňuje usazený cholesterol z cév a zlepšuje metabolismus, flavonoidy působí proti vzniku krevních sraženin - trombóze. Antioxidanty najdeme v čaji, ovoci, zelenině ... Výzkumy upozorňují, že antioxidanty v čisté formě, např. v tabletě, neumí organismus tak využít, jako přijme-li ho z běžné potravy. Někdy naopak může dojít dokonce k opačnému efektu, tzv. prooxidaci.

Lecitin převádí krevní cholesterol do rozpustné formy, takže má sníženou schopnost usazovat se na stěnách cév, obrazně řečeno rozpuštěné částečky po stěnách cév "kloužou". Lecitin je vhodné užívat i v tobolkách.

Rostlinné steroly jsou přírodní látky, které jsou obsaženy v malém množství v rostlinných olejích, obilovinách, ovoci či zelenině - zkrátka ve všem, co roste - a svou strukturou se podobají cholesterolu. Zabraňují vstřebávání části cholesterolu ze střeva do krve a nevstřebaný cholesterol je vyloučen z těla ven.

Čeho se podle lékařů vyvarovat a je to opravdu tak?

Játra a jiné vnitřnosti: ano, mají opravdu hodně cholesterolu, vždyť ho samy vytváří a odbourávají, na druhou stranu obsahují také hodně železa, vitaminy řady B a omega-6 protizánětlivých mastných kyselin, viz vysvětlivky výše v článku. Za nejméně škodlivé se považují játra drůbeží.

Hormonální antikoncepce: občas si nechte pro jistotu u lékaře zkontrolovat jaterní testy, nějaký vliv to může mít; hlavně při užívání antikoncepce nekuřte, zvyšujete tím riziko trombózy.

Sladká mléka a tučné mléčné výrobky: s tukem a kaseinem přispívají k růstu hladiny cholesterolu. Pozor ale na výrobky označené light 0,01%, ani to není úplně správná varianta. Obvykle se doporučují výrobky, které mají uvedené hodnoty do 2% tuku. Budete-li hledat mléčné výrobky do 3% , zase tak moc se nestane.

Vejce: obsahují mnoho cholesterolu; obsahují ale zároveň i mnoho lecitinu, který zlepšuje využití tuků; vejce jsou vlastně přínosné potraviny, které poskytují dobře vstřebatelné bílkoviny a silné antioxidanty, jsou dále bohatá na cholin, selen, riboflavin a vitamin B12, což jsou látky, které ke snižování cholesterolu potřebujeme.

Káva: nadměrné pití kávy přispívá ke zvýšení hladiny cholesterolu. Dříve se tento fakt přičítal kofeinu. Způsobují ho však kofeol a kofestol obsažený v kávovníkovém oleji. Obě látky se nacházejí jen ve vařené a turecké kávě, takže instantní nebo překapávanou kávu si prý mohou bez obav dopřát i lidé se srdečními obtížemi.

Čeho se opravdu raději vyvarovat?

Rafinovaný cukr: souvisí hlavně se zvýšenou hladinou triglyceridů; velké množství cukru obzvláště s tukem (povětšině s nekvalitním tukem, viz nasycené a transmastné kyseliny), např. v podobě dortíků, oplatek ..., není při zvýšeném cholesterolu z dlouhodobého hlediska vhodnou kombinací.

Nasycené tuky = živočišné tuky čili veškeré maso a masné výrobky, s výjimkou ryb, obsahují nasycené a trans mastné kyseliny a cholesterol. Čím více tuku, tím více nasycených kyselin. Nezáleží ani tak na množství cholesterolu jako na množství nasycených mastných kyselin, které hladinu cholesterolu zvyšují. Můžeme si určitě pochutnávat na mase drůbežím, má stejný obsah cholesterolu jako vepřové, ale téměř žádné nasycené tuky. Dnešní stravovací návyky bohužel ve větší míře na ničem jiném než na nasycených tucích nestojí. Přiznejme si, co má většina z nás nejraději? Párečky, salámky, bůček, slaninu, hot dogy, hamburgery, lahůdkové saláty a jiná tzv. rychlá nebo na levných (nasycených) tucích smažená jídla, která se zde jmenovanými zásadami mají pramálo společného.Tělo takto zbytečně zanášíme látkami, které na nic nepotřebuje, které mu nic nedají, jen na jejich trávení spotřebuje velké množství energie, která by se dala využít jinak; jsme unavení, líní, tloustneme, máme problémy s pohybovým aparátem, cukrovkou ... a cholesterolem.

Transmastné nenasycené kyseliny: vznikají při ztužování rostlinných olejů, proto pozor na levné margaríny, mohou obsahovat až 20% těchto kyselin. Zdrojem mohou být sušenky, trvanlivé a sladké pečivo a některé druhy zmrzlin, do nichž se tyto tuky přidávají, a některé živočišné tuky (máslo, sádlo). Vznikají také při smažení, proto se smažení při cholesterolové dietě vůbec nedoporučuje. Neobejdete-li se bez toho, používejte alespoň opravdu kvalitní oleje k tomuto účelu určené. Tyto kyseliny najdeme i v mléčném tuku.

Kouření: o tom žádná ... pravidelné kouření je jedním z největších rizik pro choroby, které jsme si tu již uvedli; kromě jiného se kouřením ničí vitamin C, který je pro "hodný" cholesterol velmi důležitý; tepny také kouřením zhrubnou a cholesterol se na nich lépe zachytí.

Stres: je opravdu velmi významný, možná hlavní faktor, který působí na hladinu cholesterolu v krvi. Stresem se vytváří více hormonu adrenalinu, který pak zvyšuje hladinu cholesterolu. Stres umí vyvolat změny v neurohormonálním systému a stahuje cévy. Stres = riziko ohrožení = je nutno zvýšit produkci cholesterolu v játrech. A vůbec ... ve stresu se neuspokojíme tím, že si dáme zeleninu ... nene, naopak se pořádně "našťouchneme" něčím nejméně vhodným: čokoládou, dortíčkem, klobáskou, takže z dlouhodobého hlediska chyba, chyba :-( .

Bez čeho se neobejdeme?

Tělesný pohyb má velmi příznivý vliv na zdraví v tom nejširším slova smyslu. Prospívá zejména srdci a cévám a snižuje krevní tlak, zvyšuje hladinu HDL (hodného) cholesterolu a tím upravuje výsledný poměr, je prevencí obezity a vzniku cukrovky II. typu a osteoporózy a zlepšuje psychický stav a schopnost vyrovnat se se stresem a vyčerpáním ... .

Svižná chůze, jakékoliv cvičení v nižší tepové frekvenci, s nižšími váhami nebo zdravotní, plavání, jízda na kole ... zkrátka to, co Vás baví, v průměru zhruba 30 minut 5 - 6x týdně, pomůže zajistit Vašemu organismu správný poměr cholesterolu. Tip na procházku: vezměte s sebou na procházku kamarádku nebo partnera, cestou povídejte a svižně šlapejte: v okamžiku, kdy ještě můžete hovořit, ale nemůžete už zpívat, děláte pro svůj srdečně-cévní systém to nejlepší a pěkně ničíte svého nepřítele, zvaného LDL cholesterol.

Relaxace a odpočinek, případně relaxační a dechová cvičení, stejně jako aktivní tělesný pohyb, zlepšují psychický stav a schopnost vyrovnat se se stresem. Tím taktéž přispívají k optimální hladině hodného a zlého cholesterolu v krvi.

Co dodává lékař?

Dle lékařů prý nelze ovlivnit svou genetickou výbavu. Pokud se v rodině zvýšené hladiny cholesterolu a ostatních tuků vyskytují, je dost možné, že přes veškeré dodržování zdravého životního stylu, budete mít hodnoty krevních lipidů (tuků) vyšší. Pak Vás lékaři vyzvou ke kombinaci zdravého životního stylu nastíněného v tomto článku s lékařskou péčí ve formě pravidelných kontrol a užívání léků. Je neskrývanou pravdou, že léky podávané za účelem snížení hladiny cholesterolu, např. statiny, mají spoustu neblahých vedlejších účinků a ještě ke všemu ... začnete-li se "léčit" těmito léky, bude Váš lékař trvat na jejich užívání do konce Vašeho života.

Co je zcela určitě v naší moci?

Již z úvodu webu víme, že fyzická a psychická část těla nemohou bez sebe fungovat. Proto rady již uvedené a týkající se především naší fyzické části, doplním o rady týkající se naší vůle, duše a myšlenkových návyků:

Krev je nazývána "radostí života".Nemůže-li volně a v dostatečném množství proudit tam, kde je jí třeba, měli bychom se snažit vytvořit nové myšlenkové návyky a cestu jí tak umožnit. Naučme se milovat život a otevřme doširoka průchody radosti (cévy krvi). Přestaňme se bát přijímat, co je nám dáváno. Není přeci naším cílem celý život se striktně kontrolovat v jídle a stále ovládat své touhy. Hlavním cílem je radost ze života. Žijme proto spontánně, radujme se z každého dne, užívejme si radostně a vesele všeho, co nám dává pocit štěstí a spokojenosti, co obohacuje náš duševní život, vychutnávejme každý přítomný okamžik všemi svými smysly a rozhodně nepouštějme do svého života stres. Pohyb, cvičení, procházky v přírodě, to vše ovlivňuje naše smýšlení, zrovna tak jako pravidelné a střídmé jídlo a odpočinek. Budeme pak lépe zvládat krizové situace, když už se k nám stres přeci jen vloudí. Dbejme také v neposlední řadě na dostatečný přísun tekutin, ať je té "radosti" v našem těle více a lépe a rychleji proudí ...

Co říci na závěr?

Shrneme-li obsah všech odstavců, je myslím více než jasné, že všechno má svá pro i proti a že nic se nemá přehánět, takže na závěr mi dovolte jedno malé doporučení:

"Všeho s mírou ..." :-)

Rady, které jsem zde pro Vás shrnula, nejsou jen podkladem pro snížení hladiny cholesterolu, ale pro Váš celkový životní styl, pro Váš další lepší život a obnovu Vaší kondice. Sledujte na stránkách další články a další Tipy, rady a postřehy!

Slovník k článku:

Ateroskleróza, též arterioskleróza, je ukládání tukových látek, v první řadě cholesterolu, na stěny cév, čímž dochází k přeměně cévní stěny: k zúžení stěny tepny, snížení její pružnosti, omezení průtoku krve. Orgány pak nejsou zásobeny dostatečně kyslíkem a dochází k jejich poškození. Ateroskleróza vede k řadě onemocnění, např. infarkt myokardu, cévní mozková příhoda.

Trombóza, zánět žil, je způsobena vznikem krevní sraženiny, tzv. trombu. V tepnách má za následek nedokrevnost (ischemii) postižené oblasti, v žilách může zhoršit odtok krve. Trombus může vzniknout odtržením plátu od cévní stěny a je pak jedním ze zdrojů vmetku (embolu), který může způsobit embolii. Tromby se velmi často vyskytují spolu s arterosklerózou.

Embolie je vmetení, zaklínění vmetku (embolu) v cévách, vede k jejich ucpání a následné nedokrevnosti (ischemii). Jednat se může o mozek, plíce, končetiny. Embolie může být způsobena i vzduchovou bublinkou nasátou do žíly při operacích hlavy a krku. Plicní embolie ve většině případů končí smrtí.

Ischemická choroba srdeční je oněmocnění, jehož příčinou je ukládání aterosklerotických plátů v cévách a má za následek snížený průtok krve v srdečním svalu - myokardu. Srdeční sval pak trpí nedokrevností, tzv. ischemií. Projevem tohoto nepoměru mezi dodávkou a poptávkou kyslíku je bolest na hrudi = angina pectoris. Posledním stadiem je odumření srdečního svalu = infarkt myokardu.

Infarkt myokardu je náhlé přerušení krevního zásobování části srdce. Dochází k němu náhlým uzávěrem srdeční tepny - nejčasteji vznikem krevní sraženiny. Krevní sraženina (trombus) vznikne při prasknutí aterosklerotického plátu, čímž zanikne protisrážlivá ochrana povrchu tepny.

Mozková mrtvice je porucha prokrvení mozkové tkáně vzniklá na podkladě uzávěru (ucpání) mozkové tepny či na podkladě krvácení při porušení mozkových cév. Jedná se o akutní, život ohrožující stav.